|
|
Deformace nástrojových ocelí po kalení ve vakuových pecích
Abu Khait, Yosef ; Němec, Karel (oponent) ; Pacal, Bohumil (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou deformačními pochody, které probíhají v nástrojových ocelích při martenzitickém kalení se zaměřením na podmínky ohřevu a ochlazování ve vakuových pecích. Deformační změny u konkrétních součástek vyrobených z nástrojové oceli po kalení ve vakuové peci byly analyzovány v rámci experimentální části práce. Byly pozorovány menší změny objemu vzorků oceli při vyšších kalících teplotách než u nižších.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí
Kocman, Lukáš ; Havlík, Petr (oponent) ; Štěpánek, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tepelného zpracování oceli, především pak posouzením vlivu jednotlivých technologií tepelného zpracování na změnu mikrostruktury ocelí. V rešeršní části práce jsou představeny slitiny železa s uhlíkem, následně jsou popsány jejich fázové přeměny v tuhém stavu, zejména pak transformační diagramy ocelí. Pozornost je dále věnována popisu základních technologií tepelného zpracování a jejich vlivu na mechanické vlastnosti a mikrostrukturu ocelí. V experimentální části je popsána příprava metalografických vzorků a uvedeny výsledky zkoumání mikrostruktury a měření tvrdosti jednotlivých vzorků. V závěru práce je využita syntéza rešeršní části a výsledků experimentální části k dílčímu i celkovému vyhodnocení vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí.
|
|
|
Volba materiálu a tepelné zpracování čepelí nožů
Mrňa, Tomáš ; Molliková, Eva (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Kvalitní nůž má mít dobré řezné vlastnosti a ostří odolné proti otupení, což lze dosáhnout použitím různých druhů materiálů. Nejčastějším materiálem pro jejich výrobu jsou oceli. Rozlišujeme čtyři základní skupiny ocelí pro výrobu nožů: nelegované ušlechtilé (tř. 12), nízkolegované (tř. 13-15), korozivzdorné (tř. 17) a nástrojové oceli (tř. 19). Optimální kombinace struktury a vlastností použitého materiálu se dosahuje tepelným zpracováním. Cílem předložené práce je zaměřit se na ocelové nože a poukázat na rozdíl mezi materiály používanými při sériové výrobě a ocelemi používanými nožíři, včetně možnosti použití různých netradičních materiálu z oblasti již vyrobených výrobků. Dalším cílem je popsat jednotlivé druhy kalení a následky při jeho nesprávném provedení.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
|
|
Tepelné zpracování nástrojových ocelí
Tobolík, Stanislav ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi ledeburitické chrom-vanadové nástrojové oceli po tepelném zpracování. Teoretická část obsahuje charakterizaci ledeburitických ocelí, možnosti jejich výroby a tepelného zpracování. Dále jsou stručně popsány principy použitých zkušebních metod. Praktická část je zaměřená na popis výsledků dvanácti skupin vzorků, s různým tepelným zpracováním. Výsledky jsou poté porovnány v konečné diskuzi.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na strukturu a mechanické vlastnosti nástrojových ocelí
Tobolík, Stanislav ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi nástrojových ocelí po tepelném zpracování. Teoretická část obsahuje popis vlastností železa a jeho slitin s uhlíkem, přehled a použití ocelí. Dále je podrobně rozebráno tepelné zpracování nástrojových ocelí a postup výroby a analýzy metalografického vzorku. V předposlední části bakalářské práce jsou popsány mechanické zkoušky kovů. V praktické části je testována struktura a mechanické vlastnosti vybrané nástrojové oceli po dvou typech tepelného zpracování a výsledky jsou porovnány s požadavky na ni kladené.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí
Kocman, Lukáš ; Havlík, Petr (oponent) ; Štěpánek, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tepelného zpracování oceli, především pak posouzením vlivu jednotlivých technologií tepelného zpracování na změnu mikrostruktury ocelí. V rešeršní části práce jsou představeny slitiny železa s uhlíkem, následně jsou popsány jejich fázové přeměny v tuhém stavu, zejména pak transformační diagramy ocelí. Pozornost je dále věnována popisu základních technologií tepelného zpracování a jejich vlivu na mechanické vlastnosti a mikrostrukturu ocelí. V experimentální části je popsána příprava metalografických vzorků a uvedeny výsledky zkoumání mikrostruktury a měření tvrdosti jednotlivých vzorků. V závěru práce je využita syntéza rešeršní části a výsledků experimentální části k dílčímu i celkovému vyhodnocení vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu ocelí.
|
|
|
Deformace nástrojových ocelí po kalení ve vakuových pecích
Abu Khait, Yosef ; Němec, Karel (oponent) ; Pacal, Bohumil (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce jsou deformačními pochody, které probíhají v nástrojových ocelích při martenzitickém kalení se zaměřením na podmínky ohřevu a ochlazování ve vakuových pecích. Deformační změny u konkrétních součástek vyrobených z nástrojové oceli po kalení ve vakuové peci byly analyzovány v rámci experimentální části práce. Byly pozorovány menší změny objemu vzorků oceli při vyšších kalících teplotách než u nižších.
|
|
|
Tepelné zpracování nástrojových ocelí
Tobolík, Stanislav ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi ledeburitické chrom-vanadové nástrojové oceli po tepelném zpracování. Teoretická část obsahuje charakterizaci ledeburitických ocelí, možnosti jejich výroby a tepelného zpracování. Dále jsou stručně popsány principy použitých zkušebních metod. Praktická část je zaměřená na popis výsledků dvanácti skupin vzorků, s různým tepelným zpracováním. Výsledky jsou poté porovnány v konečné diskuzi.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
host ::
RSS.